Alexandr Pospech

Professional Photographer and Videographer

Blog

Zpr?vy z Indonesie 6 - Gunung Dieng

Posted by Alexandr Pospech on November 12, 2009 at 1:33 PM

19. 10. 2009

Dr. Stanislav Lhota - koordinátor Pesisir Balikpapan - výzkumného a ochranářského projektu Zoo Ústí nad Labem - Bornejský deník

 


Ode dne, kdy jsem na Kalimantan prijel, prestalo prset. A ctrnact dnubez deste tady znamena zacatek kalamitnich lesnich pozaru. Kazdy dendostavam e-mailem zpravu o pozarech, ktere za poslednich 24 hodinodhalily satelity, a zelena mapa se den ode dne zaplnovala cervenymipuntiky, az byly nektere casti vychodniho a centralniho Kalimantanucele cervene. V blizke rezervaci Bukit Soeharto horelo denne a se tremilesniky na 800 km2 s tim nikdo nic moc nenadelal. Sungai Wain se svymi11 lesniky na 100 km2 pozarum celil uspesne, ale hned za jeho hranicemia kolem dokola celeho Balikpapanskeho zalivu to doutnalo denne. Vsichnijsme cekali na zacatek destu, ktery nakonec opravdu prisel, i kdyz menezastihnul v te idealni chvili.

   Byl jsem zrovna na skok zpatkyna Jave, v pohori Gunung Dieng, kde pracuje mozna nejperspektivnejsiindonesky primatolog Wawan Djum. Mladik, ktery nema zadny dulezity postv nejake velke organizaci, zadny obrovsky plat, zadny velky univerzitnitutul, proste se jen venuje vyzkumu a ochrane primatu ze zajmu o ne. Tov Indonezii neni zrovna obvykle a i Indonezani samotni to u Wawanazacinaji ocenovat a jeho hvezda pomalu, ale jiste stoupa. Vloni bylWawan na navsteve u nas v Sungai Wainu, tech par dni vstrebaval jakhouba vsechno co videl, po navratu na Javu si nasel novou vlastnilokalitu a tam se ted snazi rozbehnout podobny projekt. Buduje systemtransektu (vyzkumnickych pesinek), na kterych scita zvirata, avegetacni plochy, na kterych ma v planu zjistovat kompozici pralesa ajeho fenologii (sezonni zmeny). Nicmene zatimco v Sungai Wainu mame nassystem transektu a vegetacni plochy na prijemnem, jen mirne kopcovitema dobre pristupnem terenu, na Jave

uz se veskera takova mistapromenila v pole, plantaze a lidska sidla. Zbytky pralesa zustaly jenna tech nejstrmejsich a nejnepristupnejsich horskych svazich. A tak jei Wawanuv system transektu ten nejkrkolomnejsi a nejnebezpecnejsi, jakyjsem kdy zazil. Vetsina primatologu v takovych podminkach budujepristupove cesty podel horskych hrebenu nebo podel udoli, tedy timnejschudnejsim moznym zpusobem. Wawan se ale rozhodnul pro stejnysystem, ktery mame v Sungai Wainu, tedy pro pravitkove rovne cesticky vkompasovem smeru, ktere ignoruji tvar terenu a predstavuji jeho nahodneprurezy. Takze se misty drapete prakticky primo vzhuru anebo klesatetemer volnym padem nekolik desitek metru dolu. Prvni tropicky lijak mezastihnul prave pri takovem sestupu po hrebenove ceste a vysledkem bylnejen nezapomenutelny zazitek a promacene a zablacene vybaveni, aletaky namozene koleno a dalsi hluboke zazitky nasledujici noc (prihledani outlonu) a den (pri hledani

opic). Pripadal jsem si uz pakjak mala morska vila, ta taky citila pri kazdem kroku bolest jako kdyzslapne na nuz (a taky z vlastni blbosti). Teprve pote, co jsemodpoledne sjel z jednoho svahu skoro po hlave a skoncil dole s nekolikapotluceninama a odreninama, bolest v kolene se rozplynula v celkovoubolest a ta pak odeznala taky nejak tak celkove. Nicmene koleno me odte chvile tu a tam zazlobi a jeste par tydnu o sobe asi bude davatvedet. Takze jsem nakonec Wawanuv system transektu zkritizoval v tomsmyslu, ze je to sice pocin uctyhodny, ale az se mu tam nejaky studentzabije, nebude mu to stat za to. Ale mozna ze vysledkem bude historickyprvni system vyzkumnych transektu, opatreny horolezeckymi lany...

   Opicjsme ovsem na transektech i mimo ne videli spoustu – gibony, dva druhyhulmanu a makaky. Jen ti javsti outloni mi porad unikaji. Docelazajimave pozorovani nabidla jedna skupina hulamanu Presbytisfredericae, ktera se prave krmila v korunach stromu. Na zemi primo podnimi je totiz nasledovaly jine opice, makaci javsti, kteri ocividnepozirali zbytky hulmani snidane. Hulmani ze zralych plodu pozirajihlavne semena a sladke duznate oplodi ponejvice odhazujou, nejspis abyse vyhnuli prekyseleni sveho slozeneho zaludku, coz by zabilosymbioticke bakterie, zpracovavajici celulozu z mladeho listi (hlavnipotravni slozka hulmanu). Naproti tomu makaci, se svym jednoduchymzaludkem bez bakterialni mirkroflory, se zameruji na zrale ovoce, cozjsou prave ty zbytky, ktere hulmani odhazuji. Zda se, ze v Gunung Diengmakaci prisli na to, ze jim asociace s hulmany prinese idealni potravu i bez toho, ze by za ni museli splhat do korun stromu. A tak se tu

chovaji podobne, jako antilopy a jeleni v Indii, kteri taky nasledujitlupy hulmanu posvatnych, aby se pasli na zbytcich potravy, ktere opicepohazuji ze stromu na zem.




   Na Jave jsem stravil dva tydny,ponejvice vyrizovanim noveho pasu, hledanim partneru pro kampan nazastaveni stavby provincni dalnice kolem Balikpapanskeho zalivu aschuzkou se studenty na univerzite v Jogjakarte. Celou tu dobu mi dennechodily e-maily se zelenou mapou Kalimantanu, jen s ojedinelymicervenymi puntiky – prselo tu a nehorelo. Ale nevim proc, mozna jsemvazne nejak proklety, ale jakmile jsem se na Kalimantan vratil, zaziljsem uz jen jediny posledni destik a zas prislo sucho. Mapa se uz zaseplni cervenou barvou a vcera se objevily prvni dva puntiky i kolemBalikpapanskeho zalivu. Jeden z vesnicanu se mi nabidnul, ze me jehobratr, kouzelnik, toho prokleti zbavi. Ale obavam se, ze to nepomuze,nektere predikce na pristi rok hlasi nekolikamesicni sucho a pozary takrozsahle, jake tu nebyly od roku 1998. A v pralese zacinaji hromadnekvest stromy, coz je bohuzel jedna z indicii toho, ze kalamitni suchodoopravdy prijde...

 


Categories: Zpr?vy z Indonesie (Standa Lhota - Zoo ?st? nad Labem)

Post a Comment

Oops!

Oops, you forgot something.

Oops!

The words you entered did not match the given text. Please try again.

You must be a member to comment on this page. Sign In or Register

0 Comments